Březen 2016

SEX

30. března 2016 v 21:11 | Denise |  Life
SEX.



Když přijdete o pravé kamarády

26. března 2016 v 11:58 | Denise |  Life
Znáte to, jste sami, někoho potkáte, spřátelíte se, bavíte se, máte to, po čem jste toužili - máte nejlepšího kamaráda, kterému můžete říci naprosto cokoliv. Potkáte dalšího kamaráda, všichni se bavíte, říkáte si, jak je všechno fajn, s ním provozujete "kamarádský sex", ji máte jako nejlepší kamarádku...

Najednou se oni začnou bavit, ale bez vás, i když jste tomu přítomni, cítíte tu prázdnotu, to, jak pomalu ztrácíte oba dva...

Nemáte nikoho a nic.


Jak si tak si plavu ve sračkách

12. března 2016 v 22:58 | Denise |  Life
No co... Každý z nás měl určitě nějakou tu životní krizi... Sakra! Mně je ale teprve dvacet. Nejsem na životní krize přecejen ještě trochu mladá? No... Věci se mají tak, že jsem si jako patnáctiletý fakan rozmazlenost na entou myslela, jak bude strašně skvělé být dospělým jedincem, jak se v osmnácti odstěhuji od našich, budu samostnatná, a budu se mít lépe, neboť mě nikdo nebude komandovat, budu si moci zvát do svého bytu své pánské návštěvy, budu si moci kdykoliv otevřít flašku bez výčitek, nikdo se mě nebude ptát, zda jsem si už vyčistila zuby, zda jsem se nasdílala, zda jsem udělala to, nebo to...

Jaká je realita? Neodstěhovala jsem se v osmnácti, ale v devatenácti, život vážně není tak úžasný, jak se mohl zdát, a určitě se zdá dnešním patnáctkám také, máte spoustu starostí... Pravdou je, že nežiji ve vlastním bytě, nýbrž v podnájmu, dokonce jsem takový chudák, že si se svým platem nemohu dovolit alespoň celý byt, ale jen jeden pokoj, jako bonus k tomu velmi debilního a úchylného spolubydlícího...


Pravda, pánské návštěvy si vodit můžu, s trochou výčitek, že mě musí občas spolubydlící poslouchat (o jakých výčitkách tu doprdele mluvíš???), nicméně je to trochu ostuda, vzhledem k tomu, že bydlím ve starém komunistickém bytě, co si pamatuje ještě Žižku, když měl obě oči, napít bych se mohla jak bych chtěla, nicméně nemám z čeho pít, protože mé finanční výdaje jsou natolik veliké, a výplata natolik malá, že na blbosti a radosti nezbývá mnoho, a místo toho, zda jsem si už vyčistila zuby, nebo udělala tamto či ono, poslouchám, zda už jsem poslala platbu za nájem...

Tyto okolnosti vás nutí přemýšlet... Ano, máte něco naspořeno, ale co je v dnešní době pár stovek tisíc? Vzít si hypotéku, zadlužit se na bůh ví kolik let, na druhou stranu mít ten svůj vysněný byt... Změnit práci, začít šlapat, nebo jak to kur*a udělat...

Život není úžasný, život je svině.
Nevaginální styk - orál, anál a manuál.