Říjen 2016

Heartless bitch

21. října 2016 v 22:25 | Denise |  Life
Zjištění, že mě může kdokoliv jakkoliv bezmezně milovat a dělat pro mě první poslední, ale se mnou to stejně nic neudělá, mě ubíjí. Co se stalo? Co se ve mě kdysi zlomilo? Co sakra chci? Kdo vlastně jsem...

Jsem jen obyčejná tupá blondýna, co brečí kvůli tomu, že je pořád sama, pořád musí sama usínat, pořád se musí sama probouzet, pořád musí vyhazovat z lednice tuny zkaženého jídla, které nezvládá sníst dostatečně rychle, holka, která je znechucená tím, že je někdo šťastný a zamilovaný, a láska mu je opětována...

A potom, když se něco takového naskytne jí samotné, to pošle do háje. Proč?

Já nevím. A ubíjí mě nevědění. Ubíjí mě, že nevím, co chci, pokud do toho nepočítám sex, ubíjí mě, že nejsem tak dobrá, jak jsem si vždy myslela, a ubíjí mě pocit viny.

Jenže ty si mi ublížil. Odpouštět umím, ale neumím zapomínat. A to bolí. Auch, pain.

Víš, co chceš?!

11. října 2016 v 22:26
Dle tvých vlastních slov sis přečetl celý můj blog. Očekávala jsem tedy, že víš, co chci. Obzvláště, když si mi to sám citoval. Zjevně si ale nic nepochopil. Řeknu ti tedy, co chci.
Já to vím.


Jak to děláš?!

7. října 2016 v 21:47 | Denise |  Life
Známe se teprve pár týdnů. Nejdřív jsem si myslela, že to bude jen a jen o sexu - co jiného se mnou také.
Na první plánovanou schůzku jsem chtěla vypadat jako roztomilá drsňačka v košili s velmi hlubokým výstřihem, aby ses mi při prvním reálném setkání mimo Facebook mohl podívat hluboce do očí... - jasně že myslím oči, troubo! No, pokračujeme dál...