Leden 2017

V pohádkách přeje štěstí připraveným

24. ledna 2017 v 13:26 | Denise |  Life
V pohádkách přeje štěstí připraveným. Zabij draka, zabij princeznu, a žij šťastně až do smrti. Pořád cítím, že já ale připravená žít nejsem. Jsem frustrovaná sama sebou, jsem zhnusená tím, kdo jsem. Zřejmě mi již chybí lekce od pána, abych si opět uvědomila, kam patřím. Že patřím k jeho polobotkám, na zem, jako správná čubka. Potřebovala bych mít svůj nehezký zadek zase červený až krvavý, abych si uvědomila, že je na čase se sebou něco dělat, i když si to pán nepřeje.

Chci být oddaná, tak moc chci být pro něj dokonalá... Jenže nemohu. Nemohu se přenést přes to, jak šeredná jsem. Kdykoliv se podívám na sebe, hledám nedokonalosti, kterých je na mě, bez nadsázky, opravdu mnoho. Tak moc si přeji být dokonalá, že jsem schopná pro to udělat snad cokoliv.

Proč je to tak těžké? Proč je tak těžké odmítnou sám sebe? Raději bych s ním strávila celý víkend a byla krmena jen jeho spermatem, než jídlem. Jídlo je tak ošklivé. Zvedá se mi žaludek jen při pomyšlení na jídlo...

Jenže prý jíst musím, proto, abych byla dokonalá. Dokonalá pro pána. Dokonalá čubka pro pána, o kterém nic nevím, protože je tak tajemný...