Listopad 2017

Peníze nejsou štěstím

25. listopadu 2017 v 23:15 | Denise |  Life
M O N E Y

Vždy jsem tvrdila, že štěstí si penězi koupíš - neměla jsem na mysli lásku, zdraví a takové ty věci, kterými vždy ostatní argumentují proti tomuto výroku. Sama jsem si ale nabila čenich, když jsem zjistila, jaká nepravda se v tomto výroku skrývá.

Dřív jsem peníze neměla. Po mém odstěhování od rodičů jsem, jak se říká, žila z ruky do huby, neměla jsem pomalu ani na zaplacení nájmu, hodně jsem přemýšlela o tom, co si koupím, a co si naopak nekoupím, protože bych díky tomu neměla co jíst. Vždy jsem si myslela, že právě to mi brání v tom se vůbec pokusit s někým seznámit, protože jsem se bála toho, jak bych najednou byla na někom závislá, a musela si před tím druhým připustit, jak špatně na tom jsem.

Teď je situace úplně jiná. Peníze mám. Mám jich - na mé předešlé poměry, hodně. Můžu si kupovat věci, o kterých jsem dříve jen snila. Co ale z toho máte, že v ruce držíte iPhone a máte na sobě bundu od TH? K čemu vám to všecko je, když si vás ani druzí neváží, byť už jen proto, že jim můžete dopřávat?

Byla jsem hloupá a naivní, když jsem si myslela, že si tě tak nějakou koupím, že budeš mít zájem se mnou být jen díky těm možnostem - dovolené, výlety, kina, večeře apod. Zkusila jsem to tedy jinak, snažila jsem se tě podpořit, citově, motivačně, zařídila jsem ti kartičku do posiloven, kam chodíš za mé peníze, bez výčitek. Snažila jsem se nabídnout ti pomoc se sepsáním životopisu do nové práce, kterou si chceš hledat, podpořit tě ve vzdělání, v čemkoliv.

Problém a lidská hloupost je v tom, že člověk hledá tu citovou odměnu v tom, že když pro někoho něco dělá a snaží se, očekává, že se mu to v tom ,,žehnaném" pocitu v podobě příjemného brnění apod. knižních nesmyslech vrátí.

A ono n i c.
Nic se nestalo.
Stále jsem jen bezvýznamnou čubku, kterou párkárt za měsíc násilně ošukáš, a tím celá ta naše pohádka končí.

Jsem jako h a d r